Jmenuji se Lucie. Převážnou část svého profesního života jsem spojila se školstvím. Začala jsem jako učitelka, odskočila si na pár let do developmentu, nakonec jsem spoluzaložila a skoro 15 let v roli ředitelky vedla soukromé mateřské školy a základní školu. Školství je moje srdcovka, takže jsem s ním v kontaktu i teď, jen v roli poradenské, intervenční nebo lektorské.

Psychoterapie mě lákala už dlouho. Jistě i proto, že jsem ve škole vždy velmi úzce spolupracovala s psychoterapeutkou. Obdivovala jsem na ní, jak mi uměla dát na různé situace jiný náhled, uměla mě vyslechnout, ale taky se správně zeptat a pomoct mi tím často rozmotat často už velmi zamotané klubko. Čas dozrál, a tak jsem se i já rozhodla naslouchat, klást otázky, hledat odpovědi, prostě tady být pro někoho, kdo zrovna taky potřebuje nahlédnout mezi nitě. 

A kdyby pro vás bylo důležité, kdo jsem i jinde než v práci, tak prozradím, že už dvacet let jsem pražskou náplavou z jihozápadu Čech, mám jednu dceru, psa Fredyho, obrovskou knihovnu a často i nové běžecké a trekové boty.